2007
26/07/07
Nový druh plivající kobry z východní Afriky - Naja ashei nov. spec.
Známí odborníci přes
taxonomii kober rodu Naja - W. Wuster a D. G. Broadley popisují nový druh
velké plivající kobry z východní Afriky (severovýchodní Uganda, nížiny
severní a východní Keni, jižního Somálska a Etiopie) jako Naja ashei
nov. spec. Nový druh je věnován zesnulému Jamesovi Asheovi (Watamu, Keňa),
který se věnoval celý život herpetologii hadů Keni a založil hadí farmu Bio-Ken
na odběr hadího jedu a výrobu antisér. Nový druh byl vyčleněn ze složitého
komplexu druhů okolo Naja nigricollis. Na území Keni žijí dva
fenotypy těchto kober - černě zbarvená a menší (původní N. nigricollis)
a hnědě zbarvená velká kobra - N. ashei. Nový druh dorůstá až
2150 mm celkové délky. Má enormní produktivitu jedu - až 6,2 ml (v mokrém
stavu). Nový druh je přinejmenším v Keni velmi hojný. Od ostatních kober se
odlišuje folidózou, zbarvením (zejména od N. nigricollis) a
genetikou. Velkou zajímavostí se ukázalo, že nový druh je blížeji příbuzný
N. mossambica než N. nigricollis (podle mtDNA sekvenčních dat)
Wuster W. & D. G.
Broadley,
2007:
Get an eyeful of
this: a new species of giant spitting cobra from eastern and north-eastern
Africa (Squamata: Serpentes: Elapidae: Naja).
Zootaxa,
1532: 51-68.
pdf
26/06/07
Revize rodu Walterinnesia a validace W. morgani. (Elapidae)
Autoři odlišili
východní populaci (Irán, Irák, východní Saudská Arábie, Turecko) druhu W.
aegyptia jako dříve popsanou Naja morgani za podle nich validní
Walterinnesia morgani nov. comb. Původní W. aegyptia je rozšířená
pouze v Egyptě, Israeli a Jordánsku. W. morgani se odlišuje od W.
aegyptia
signifikantě nižším počtem předních dorzálií (21-23, vs. u západní populace
25-27), dále také v průměru nižším počtem ventrálií, subkaudálií a
spojenými
subkaudálii. Dále se W. morgani odlišuje
juvenilním proužkovaným zbarvením (25-33 červenavých proužků), zatímco W.
aegyptia je celá tmavě jednobarevně zbarvená. Podobné rozdělení na
východní a západní druh známe u dalších hadů, např. Pseudocerastes (P.
fieldi, P. persicus) nebo třeba u zmijí rodu Echis.
Nilson G & N. Rastegar-Pouyani,
2007:
Walterinnesia
aegyptia Lataste, 1887 (Ophidia: Elapidae) and the status of Naja
morgani Mocquard, 1905.
Russian Journal
of Herpetology, 14 (1): 7-14.
26/06/07
Popis
Oxyuranus temporalis.
(Elapidae)
Doughty et al. (2007)
popsali nový druh taipana z centrálních oblastí západní Austrálie blízko
Severního Teritoria jako Oxyuranus temporalis. Nový druh se odlišuje
od příbuzných druhů – O. scutellatus a O. microlepidotus
absencí temporolabiálního štítku a tím, že má spíše šest než sedm
infralabiálií. Fylogenetická analýza mtDNA sekvencí ukazala, že nový druh je
sesterským druhem obou dříve známých zástupců rodu. Nový druh je znám pouze
z jednoho jedince, proto je velmi málo známo o jeho přírodní historii a nic
o jeho jedu.
Doughty, P., B. Maryan, S.C. Donnellan & M.N. Hutchinson, 2007: A new species of taipan (Elapidae: Oxyuranus) from central Australia. Zootaxa 1422: 45–58. pdf
26/06/07
Popis
Micrurus silviae.
(Elapidae)
Di-Bernardo et al.
(2007) popisují nový druh korálovce z komplexu Micrurus frontalis ze
státu Rio Grande do Sul v jižní Brazílii jako Micrurus silivae. Nový
druh se odlišuje od dalších regionálních druhů v tom, že má velký černý
čumák, černou hlavu, bílou hrdelní oblast a v relativní délce tří různých
barevných elementů ve zbarvení. Nový druh je znám pouze z Rio Grande do Sul
v Brazílii.
Di-Bernardo, M., M. Borges-Martins & N.J. da Silva, 2007: A new species of coralsnake (Micrurus: Elapidae) from southern Brazil. Zootaxa 1447: 1-20.
26/06/07
Bungarus javanicus synonymizován s B. candidus.
(Elapidae)
Kuch & Mebs (2007)
analyzovali variabilitu v morfologii, mitochondriální DNA sekvencích a alfa-bungarotoxinovém
genu u Bungarus spp. v Jávě. Jejich výsledky ukazují, že celkově
černý bungar popsaný jako Bungarus javanicus (Kopstein, 1932) je ve
skutečnosti totožný s široce rozšířeným druhem, jakým je B. candidus.
Autoři dále diskutují nad tím, proč jinak konzervatitně zbarvený B. candidus
je v tomto případě černý...
Kuch, U. & D. Mebs, 2007: The identity of the Javan Krait, Bungarus javanicus Kopstein, 1932 (Squamata: Elapidae): evidence from mitochondrial and nuclear DNA sequence analyses and morphology. Zootaxa 1426: 1-26.
26/06/07
Popis
Tropidolaemus laticinctus. (Crotalinae)
Kuch et al. (2007),
jako část rodobé revize, popisují nový druh rodu Tropidolaemus ze
Sulawesi jako T. laticinctus. Nový druh se odlišuje radikálně od
dalších Tropidolaemus tím, že má na hlavě značně ornamentální kresbu
složenou z černě ohraničených hnědých skvrn na světlém pozadí a kresbou těla
(světle zakončené červenavé skvrny se zelenými meziprostory). Nepodobně jako
další druhy rodu, tento druh nevykazuje pohlavní dichromatismus, ani
ontogenetické změny ve zbarvení. Autoři dále považují dříve dokumentované
zelené populace rodu z východní Indonésie a Filipín jako druhově odlišné od
T. wagleri a považují jako za T. subannulatus komplex. Tento
komplex a nový druh se vyskytují sympatricky v severní části ostrova
Sulawesi.
Kuch, U., A. Gumprecht & C. Melaun, 2007: A new species of Temple Pitviper (Tropidolaemus Wagler, 1830) from Sulawesi,Indonesia (Squamata: Viperidae: Crotalinae). Zootaxa 1446: 1-20. pdf
2006
26/06/07
Revize skupiny Atractaspis microlepidota v
západní Africe.
(Atractaspididae)
Uznávaní západoafričtí herpetologové J. -F. Trape, Y. Mane a
I. Ineich zaměřili tentokrát svou pozornost na poměrně složitou skupinu hadů
a to komplex příbuzných druhů okolo Atractaspis microlepidota. Ze
synonymie A. microlepidota zrevalidovali druh A. watsoni
Boulenger, 1908 (Terra typica: Sokoto, Nigeria). Tento druh je podle nich
rozšířen od Mauritánie po Súdán v Sudano-sahelské savaně. Původní A.
microlepidota je rozšířen pouze v západní Africe v Senegambii a
Mauritanii. Druh A. micropholis je rozšířen od Senegalu po Nigérii.
Více až v popisné práci, která je nyní v tisku (Chirio et Ineich, 2006).
Trape J.-F., Y. Mane & Ineich I., v tisku: Atractaspis microlepidota,
A. micropholis et A. watsoni en Afrique occidentale et centrale.
Bull. Soc. Herp. Fr., 2005.
26/06/07
Revize komplexu Laticauda colubrina, s popisem Laticauda
saintgironsi.
(Elapidae)
Cogger & Heatwole et al. (2006)
analyzovali morfologickou variabilitu u Laticauda colubrina se
speciální pozorností na populace Nové Kaledonie a Vanuatu. Jejich studie je
dovedla k tomu, že považují dva druhy původně synonymizované s L.
colubrina za platné: Laticauda frontalis (de Vis, 1905) je tmavý
druh rozšířený na Vanuatu a ostrovech Loyalty Nové Kaledonie. Od
sypatrického druhu L. colubrina je možné ho odlišit nasdledovně:
menší velikostí, menším počtem dorzálií a ventrálií, zbarvením. Laticauda
saingironsi byla popsána jako nový druh a je rozšířen v pobřežních
vodách ostrova Nová Kaledonie a také na některých ostrovech Loyalty
souostroví. Odlišuje se od L. colubrina spíše hnědším zbarvením,
nižším počtem dorzálních šupin a také zbarvením. V předešlé studii (Heltwole
et al., 2005) byl popsán další nový druh komplexu L. colubrina –
L. guineai z jižního pobřeží Papui Nové Guinei.
Cogger, H.G. & H. Heatwole, 2006: Laticauda frontalis (de Vis, 1905) and Laticauda saintgironsi n. sp. from Vanuatu andNew Caledonia (serpentes: Elapidae:Laticaudinae) - a new lineage of sea kraits? Records of the Australian Museum 58: 245-256.
Heatwole, H., S. Busack & H. Cogger, 2005: Geographic variation in sea kraits of the Laticauda colubrina complex (Serpentes: Elapidae: Hydrophiinae: Laticaudini). Herpetological Monographs 19: 1-136.
26/06/07
Aspidelaps lubricus infuscatus synonymizován s A. l. cowlesi. (Elapidae)
Don Broadley s kolegou A. Baldwinem
opublikovali příspěvek na téma taxonomie, biologie a zoogeografie
jihoafrických kober rodu Aspidelaps. V článku považují poddruh
Aspidelaps lubricus infuscatus Mertens, 1954 (neproužkovaný a tmavě
zbarvený poddruh) za synonymum k Aspidelaps lubricus cowlesi Bogert,
1940. V chovech českých teraristů je, teď již bývalý A. l. infuscatus
nejčastěji chovaný, proto by změna v taxonomii neměla být chovately
přehlížena.
Broadley D. & A. S. Baldwin, 2006: Taxonomy, Natural history, and Zoogeography of the Southern African Shield Cobras, genus Aspidelaps (Serpentes: Elapidae). Herpetological Natural History, 9 (2): 163-176. pdf
26/06/07
Revize komplexu Trimeresurus puniceus s popisem T. andalasensis.
(Crotalinae)
David et al. (2006) zrevidovali taxonomii skupiny Trimeresurus puniceus
– využívajíc morfologické analýzy a analýzy mtDNA sekvencí. Mnoho
populací bylo považováno za T. puniceus a za T. borneensis
v historii. Výsledkem těchto autorů je rozližení pěti odlišných druhů
v tomto komplexu. Trimeresurus puniceus je považován za druh, který
žije na Jávě a jižní Sumatře. Pravděpodobně odlišný druh osidluje západní
Sumatru – v této práci zatím nepojmenovaný. Trimeresurus borneensis je
rozšířen na Borneu, zatímco populace (přiřknuté dříve tomuto druhu)
z Malajského poloostrova jsou považované za Trimeresurus wiroti
(dříve značně kontroverzní druh). Trimeresurus brongersmai je
rozlišován z ostrovů Siberus a Simeulue – mimo západní Sumatru. Finálně nový
druh, Trimeresurus andalasensis, je popsán ze severní Sumatry. Tento
druh byl původně považován za konspecifický s T. borneensis.
David, P., G. Vogel, S.P. Vijayakumar & N. Vidal, 2006: A
revision of the Trimeresurus puniceus - complex (Serpentes: Viperidae:
Crotalinae) based on morphological and molecular data. Zootaxa 1238:
1-78.
26/06/07
Popis Popeia buniana.
(Crotalinae)
Grismer et al.
(2006) popisují nový druh chřestýšovce – Popeia buniana z ostrova Pulau
Tioman, mimo východní pobřeží Malajského poloostrova. Nový druh se odlišuje
od ostatních zástupců rodu Popeia ve vyšším počtu ventrálních šupin, tenší
konstituci a zbarvením. Tiomanská populace bylo původně klasifikovaná jako
Trimeresurus fucatus (Vogel et al., 2004) a jako Popeia sabahi (Sanders et
al., 2006) na základě fylogenetický a morfologických důvodů. Odlišné názory
Sanders et al. (2006) a Grismer et al. (2006) na nomenklaturu populace je
z důvodů odlišných druhových konceptů různých skupin autorů.
Grismer, L.L., J.L. Grismer & J.A. McGuire, 2006: A new species of pitviper of the genus Popeia (Squamata: Viperidae) from Pulau Tioman, Pahang, West Malaysia. Zootaxa1305: 1-19. pdf
Sanders, K.L., A. Malhotra & Thorpe, R.S., 2006: Combining molecular, morphological and ecological data to infer species boundaries in a cryptic tropical pitviper. Biological Journal of the Linnaean Society, 87: 434–364.
Vogel, G., P. David & O.S.G. Pauwels, 2004: A review of morphological variation in Trimeresurus popeiorum (Serpentes: Viperidae: Crotalinae), with the description of two new species. Zootaxa 727: 1-63.
26/06/07
Popis druhu Pseudocerastes urarachnoides.
(Viperinae)
Kolektiv autorů (viz. níže) popsal nový druh zmije rodu Pseudocerastes
(Viperidae) ze západního Íránu. Další dva druhy se vyskytují východně (P.
persicus) a západně (P. fieldi) od nově popsaného druhu.
Pseudocerastes urarachnoides n. sp. poznáme na první pohled od
zbývajících dvou zástupců rodu podle "chlupatého" ocasu zakončeného výrazným
kulovitým útvarem. Druh se liší od ostatních druhů rodu i dalšími znaky
(viz. popis). Po chřestýších rodu
Crotalus je to další rod hadů, kteří mají zcela odlišný a specifický
fenotyp ocasu. Tento objev považuji za jeden z nejvýznaměnších
herpetologických objevů tohoto roku! Více informací získáte v samotném
popisu.
Bostanchi H, Anderson S.
C., Kami G. H. & T. J. Papenfuss, 2006: A New Species of
Pseudocerastes with Elaborate Tail Ornamentation from Western Iran (Squamata:
Viperidae). Proceedings fo the California Academy of Sciences, Vol. 57,
No. 14: 443-450.
2005
- v přípravě...
Fylogeneze a revize rodů Acanthophis and
Pseudechis.
(Elapidae)
Revize
rodu Notechis.
(Elapidae)
Fylogeografie
komplexu Pseudechis australis.
(Elapidae)
Revize
druhu Micrurus surinamensis.
(Elapidae)
Revize
komplexu Laticauda colubrina.
(Elapidae)
Popis
druhu Bungarus slowinskii.
(Elapidae)
26/06/07
Boulengerina synonymizována s rodem Naja.
(Elapidae)
V roce 2005 opublikovala skupina uznávaných herpetologů studii zabývající se molekulární analýzou hadů Afriky. Výsledek jejich práce ukazuje přiložený fylogram. Z nejzajímavějších výsledků zde uvedu, že podle nich patří hadi rodu Homoroselaps k hadům podčeledi Atractaspididae a ne ke korálovcovitým. Dalším velmi zajímavým zjištěním bylo to, že africké vodní kobry rodu Boulengerina patří podle jejich výsledků do rodu Naja, neboť jsou příbuznější k Naja melanoleuca, než N. melanoleuca k ostatním zástupcům rodu. Vodní kobry jsou však etologicky a morfologicky natolik odlišné, že jejich samostatný rod Boulengerina zůstane ještě dlouhou dobu používán. Pro vodní užovky rodu Grayia, které vyšly ve fylogramu jako sesterské k podčeledi Colubrinae navrhují samostatnou podčeleď Grayiinae. Poukazují však, že budou potřebné další výzkumy.
Nagy, Z. T., Vidal, N., Vences, M., Branch, W. R., Wink, M., Joger, U.: Molecular systematics of African Colubroidea (Squamata: Serpentes). In African Biodiversity: Molecules, Organisms, Ecosystems. B. A. Huber, B. J. Sinclair, K.-H. Lampe (Eds), Springer Verlag, pp 221-228.
Fylogeografie a revize komplexu Crotalus durissus.
(Crotalinae)
Revize Bothriopsis oligolepis, B. peruviana and B.
chloromelas.
(Crotalinae)
Revize nomenklatury komplexu Crotalus durissus.
(Crotalinae)